Protože se sliby mají dodržovat, trošku jsem pozměnil a doplnil partu a opětovně vyrážíme do Alp na jakousi reprízu předchozí cesty. A v porovnání s první cestou musím říci, že ačkoliv jsme byli mnohdy na shodných místech, nabízeli se nám celkem jiné pohledy. To co bylo předtím krásné, bílé – zasněžené, nyní bylo kvetoucí a zelené. Tato expedice byla trvale prokládána problémem s Petrovou motorkou, která chvilku jela a chvilku zase ne. Nakonec to ale všechno dobře dopadlo a odjela s námi "po vlastních". Na Grossglockneru využíváme dobrého časového plánu a tentokráte se vydáváme pěšky (lanovkou) dolů na ledovec. Ti největší tvrďáci to šlapou v motorkářských botech. Než jednou dolů půjdete, dobře se napřed dolů podívejte. Ti mravenečci dole jsou lidé. Převýšení od parkoviště k ledovci dost značné. Z toho plyne poučení pro příště. Z dobře vychutnané kávičky na terásce dole pod GG máte zrovna tak hodnotný zážitek! Po GG následovaly v dalších dnech již i naše klasiky Nockalm, Solkpass, atd. Je tam opravdu hezky, rád se tam vracím.