Už je zase podzim. Přesněji tedy přelom září a října. Je naprosto jasné, že pokud se chci ještě letos kouknout do Alp, je nejvyšší čas. Nechám stranou všechny ty škodolibé příspěvky od motorkářů typu „vezmi si s sebou raději sněhové řetězy“ a povolávám k akci svoji starou partu. Probíhají drobné změny (výměna manželky za dceru), doplnění sestavy o Alenu a Oťu a tak dne 27.9.2006 sestava 5-ti motorek (8 osob) vyráží. První noc ještě spíme ve Vyšším Brodě, pak již hranice, cesta kolem Bad Ischelských jezer, výjezd na Panoramastrasse Loser. Ze se převlékáme do sportovního a vyrážíme pěšky na první vrchol. Výstup byl patrně náročný, neboť Ivo má večer zimnici a vysokou horečku. Druhý den je OK a já jedu ukázat miniatury ve Klagenfurthu. Cestou zpět ještě stihneme získat další samolepku do sbírky, tentokráte s Villacher strasse. Následuje „přelet“ Turracherhohe a již sestavujeme u večerní gulášovky plán na další den. Vzhledem ke zdravotnímu stavu Ivoše slevuji s dalšího pěšího výstupu. Následný den tedy provádíme pouze výjezdy a to v pořadí: Stoderzinken, Obertauern, Turrach a jako prémie pro Oťu s Alenou a mne ještě Nockalm tam a zpět za deště. Mimořádná pochvala je udělena Aleně za řízení jejich tisícového Fazera.